Fotografie z realizace ve 2. MŠ Dobříš
V březnu 2016 byla uspořádána naším fondem benefice na získání finančních prostředků na obnovu venkovního hřiště ve 2. MŠ Dobříš.
2. MŠ Dobříš
Děti z 2. MŠ v Dobříši vyplouvají do nového školního roku.
Začátek školního roku je vždy slavnostní událostí. Nové prostředí, očekávání, kamarádi…
Děti z 2. MŠ Dobříš mají naše město jako dlani
Budova jedné z dobříšských mateřských škol ještě více zkrásněla. Děti tak budou moci každý den chodit okolo významných míst z našeho města. Na fasádě však najdete i jednu neméně významnou osobnost z našeho okolí …
Symbolickou pásku k nové fasádě 2. mateřské školy přestřihla paní Zdeňka Žádníková z nadačního fondu, paní Markéta Čermáková za Město Dobříš a paní ředitelka školky Růžena Chovanečková
Nadační fond Zdeňky Žádníkové vybral 35 tisíc korun na nové hřiště 2. MŠ
přidáno: 31. 03. 2016
V sobotu 19. března 2016 se Zrcadlovým sálem na Zámku Dobříš rozezněl zpěv skupiny Gentlemen Singers proložený recitací básní z díla Zdeňky Žádníkové Hra na anděla za klavírního doprovodu Lukáše Čermáka. Výtěžek z benefičního koncertu poputuje na stavbu nového hřiště 2. mateřské školy Dobříš.
Na tomto místě by mělo vzniknout dětské hřiště I foto: archiv ZŽ
2. MŠ Dobříš
(zahájení červenec 2008 – předání prosinec 2008)
Mám rád pohádky od Jana Wericha. Obzvlášť tu, kde se objasňuje, zda v Dejvicích lidé dávají více a jestli si v Hrdlořezech řežou hrdla. A tak mě napadlo jak to asi bude v Dobříši. Jestli tam budou všichni dobří a nebo jestli název jenom klame.
První člověk, kterého jsem viděl byla paní řídící 2. MŠ Růžena Chovanečková. Změřila si mě přísným pohledem a název města se okamžitě nahnul k té druhé poloze. Práce začala v létě 2008 a velmi brzy se ukázalo, že nejen paní řídící ale všichni kdo v 2. MŠ pracují, dělají názvu města tu nejlepší vizitku.
Výborná spolupráce se všemi, kdo ve školce pracují, přinášela mnoho tvůrčích námětů pro nástěnné malby. Paní učitelky vše braly s nadhledem a dokázaly se zasmát i tomu, že na stejné nástroje jak to dělají ony s dětmi, hrají na obrázcích myši, sloni nebo opice.
Nejen prací je člověk živ, a tak bych chtěl velmi poděkovat paní školnici Matějkové a jejímu týmu, který mi vytvořil velmi příjemné a vlídné prostředí. Jedinou skvrnou na všem bylo pro mě smrtící časné vstávání. V tom mi pomáhalo ranní tornádo v podobě paní kuchařky, jejíž energie se v tuto denní dobu dá jen velmi těžko pochopit.
Malování skončilo v prosinci 2008 a na závěr mohu říct: „Bylo mi potěšením zanechat vizitku nadačního fondu i v Dobříši“.
Libor Šrklík
Fotogalerie zde.